Polygrafický slovníček

Zákazník, který byl řízením osudu přinucen komunikovat s tiskárnou, naráží na množství nových pojmů, jejichž obsah nezná a to mu pochopitelně ztěžuje život. Malou nápovědou mu může být tento polygrafický slovníček.

Rychlá navigace:

Co je to ofsetový tisk a čím se liší od digitálního?

Ofsetový tisk je osvědčená tisková technika, které ideálně spojuje kvalitu a ekonomii výroby. Lze jím potisknout papír, samolepky a některé speciálně upravené plasty. Digitální tisk je společným označením pro množství různých technologií, které se vesměs vyznačují nižší kvalitou tisku a omezeným spektrem materiálů. Jeho silnou stránkou však jsou nízké startovní náklady. Obecně řečeno, pokud potřebujete jen několik kusů tiskoviny, vždy se vám vyplatí digitální tisk. Jsou -li jich desítky, je už možno, například u plakátů, uvažovat o ofsetu. Pokud se náklad přehoupne přes sto kusů, obvykle je levnější (a vždy lepší) metodou ofsetový tisk.


Formát

Rozměr tiskoviny v mm nebo v systému DIN. Tabulka běžných formátů v mm je zde:

DIN ADIN BDIN C
1594 x 841707 x 1000648 x 917
220 x 594500 x 707458 x 648
3297 x 420353 x 50024 x 458
4210 x 297250 x 353229 x 324
5148 x 210176 x 25062 x 229
6105 x 148125 x 176114 x 162

Co je to grafika a co je sazba?

Grafika je výtvarné a grafické řešení vaší tiskoviny. Může být levná a jednoduchá, může být náročná a složitá, může se dělat v hodně variantách a mnohá reklamní agentura si za ni umí vyúčtovat pěknou sumu peněz. Rádi ji pro Vás uděláme za rozumných cenových podmínek. Sazbou pak rozumíme naplňováni grafického návrhu konkrétním obsahem, tedy těmi správnými písmenky, která tam patří. Pokud dodáváte vlastní data tiskárně, pak prosíme vždy po jednotlivých stránkách nebo užitcích, ne v montážích dvoustran či v archových montážích užitků, vždy se spadávkou a s ořezovými značkami.


Co je to spadávka?

Spadávka je ten malý kousek obrázku, linky či rastru, který přesahuje linii ořezových známek a který tiskárna potřebuje, protože neumí pracovat s přesností na 0,0 mm (a věřte, že desetina milimetru na nevhodném místě JE vidět). Za všechna slova hovoří fotografie bez spadávky (zde) a s se spadávkou (zde). Ten pán na fotografii je můj dobrý známý, takže pokud jej znáte také, neříkejte mu prosím, že jste jej na našem webu viděli... Ale je to tak kouzelná scénka, že jsem nedokázal odolat.


Co je maketa, co je nátisk a musím je vůbec mít?

Maketa je vlastně model tiskoviny, dělá se (někdy) u složitějších tiskovin. Pokud nemáte za lubem něco opravdu mimořádného, čeho se chcete osobně účastnit, nepotřebujete ji. Nátisk je digitální výtisk z tiskových dat, provedený na speciálním barevně kalibrovaném zařízení. Je dosti nákladný a u 99% tisků jej neděláme. Používáme jej pouze v případech, kdy zákazník chce předem vidět přesnou barevnost své tiskoviny. (Je zbytečné zdůrazňovat, že z monitoru ani inkjetu na stole se o ní mnoho nedozví.) Naše doporučení však zní, u běžných věcí nátisk nedělat.


Papír - ofsetový, křídový, nebo nějaký jiný?

Papír se vyrábí v určitých gramážích (váha v gramech na metr čtvereční), není proto účelné požadovat takové, které se nevyrábějí.

Křídový papír

Křídový papír je papír s vícekrát natíraným povrchem, je tedy dokonale rovný a výtečně přijímá tisk, dokonale jej zobrazuje ve všech detailech, které paprsek laseru jen dokáže na ofsetovou desku nakreslit. Nehodí se však k popisování propisovačkou či perem, není tedy vhodný pro formuláře. Nejčastěji se tiskne na křídu (letáky, obálky, kancelářské desky, pozvánky) matnou nebo lesklou, v gramážích 90, 100, 115, 130 (135), 150, 170, 200, 250, 300 a 350 gramů na metr čtvereční. Křída 90g je pocitově slabá asi jako silnější cigaretový papír, letáky se tisknou na křídy v rozmezí 100 a 150 gramů, 130 (135)g je patrně nejběžnější gramáží. Obálky brožur se nejčastěji tisknou na křídu 300g, ale lze použít také gramáže 170, 200, 250 a 350. Křídy jsou matné a lesklé. Z hlediska značky v podstatně nemá význam požadovat konkrétního výrobce či konkrétní značku - křídy vyráběné v Evropě jsou všechny velmi dobré kvality a rozdíly mezi nimi jsou jen malé. Asijské křídy bývají někdy poněkud horší, ale ty nepoužíváme.

Ofsetový papír

Ofsetový papír se od kříd liší tím, že jeho povrch není zušlechťován - je to prostě jen papírová hmota, má tedy ve srovnání s křídami poněkud hrubší, matný povrch, takže se na něj na rozdíl od kříd dobře píše. Používá se nejčastěji na hlavičkové papíry (v gramáži 80g, méně často 90g) a na vnitřky brožur a knih (60, 70, 80, 90 nebo 100 g). Někteří grafici v poslední době silnější ofsety (200, 250, 300g) používají namísto kříd právě pro jejich odlišnost od křídových papírů. Na plakáty se někdy používá ofset 120g, častěji se však plakáty tisknou na křídu 100g, která se hodí k lepení plakátů, nebo na 200g, pokud je záměrem plakát připevnit na podklad připínáčky.


Samolepky

Samolepky tiskneme buď na ofsetový papír, nebo na křídový papír, případně na bílý plast. Samolepky na plastu lze lakovat či laminovat. Jsou dokonale voděvzdorné, horší je to však s jejich odolností vůči UV záření. Vzpomeňte si na plakáty firmy ALGIDA, které jste možná viděli o dovolené v Řecku nebo v zemích bývalé Jugoslávie - ofsetové barvy prostě sluníčko neumějí snášet příliš dlouho. Pokud toužíte po tom, aby samolepka vydržela na autě celé léto, doporučujeme sítotisk či tampónový tisk, ovšem, ceny těchto technologií jsou několikanásobně vyšší.


Vazby knih a brožur

Nejběžnější a nejlevnější je sešitová (šitá, sešívaná) vazba V1. Znáte ji ze školy, všechny sešity tak vypadaly, dvojlisty k sobě drží dvě drátěné skobičky. Papír nesmí být příliš silný (60-120g) a stran nesmí být příliš mnoho (max. 96). Pokud je papír silnější, je třeba ubrat počet stran. Rozumné je se k této hranici ani nepřibližovat, není to pěkné. Druhá nejobvyklejší vazba je lepená (paperback) vazba V2. Dnešní materiály již umožňují této vazbě důvěřovat, listy v ní opravdu drží. Pokud však máte na mysli například knihu jízd, do níž denně bude řidič několikrát něco vepisovat, je lepší složky předem ušít a pak teprve do obálky vlepit - to je vazba V4. Beletrie se váže pevnou vazbou V8. U všech vazeb platí, že počet stran musí být dělitelný nejméně čtyřmi. Last but not least, jeden list má dvě strany. Počet stran publikace je tedy dvojnásobný než počet jejích listů.